Co mě naučil obor správy majetku

Co jsem se za posledních pět let, od doby, co se pohybuji v tomto oboru, naučila?

Nikdy jsem nechtěla být finanční poradce. Nikdy. Pocit, že "stejnou" službu jako já, můžou vykonávat další desítky tisíc lidí na trhu, mnohdy nekvalifikovaně, mne přiváděla k tomu, že tuto práci, byť dokáže být atraktivně ohodnocena, nemůžu dělat. Další věcí, která mne v tomto utvrzovala, pro mne byl fakt, že jsem do té doby nepotkala schopného leadra. Někoho, komu bych byla schopná 100% věřit v tom, že svoji práci dělá dobře, a od koho bych se toto mohla učit. Většinou jsem potkala pouze obchodníky, kteří stavěli výši svého měsíčního příjmu nad zájmy klienta, a každý měsíc si od začátku absolvovali svůj běh za sýrem. Věděli, že v cíli musí být částka XY. Za každou cenu.

V roce 2015, kdy jsem se dostala k oboru správy majetku – konkrétně svěřenským fondům, jsem pochopila, že je tu konečně chvíle, kdy všichni opět stojíme na stejné startovací čáře –jako kdysi v počátcích finančního poradenství. Chvíle, kdy je na stejné úrovni člověk, který se řadu let pohybuje úspěšně ve světě financí a má vybudovaný solidní klientský kmen, kde chce poskytnout touto službou "něco navíc", tak i já, která jsem vždy chtěla být ve svém podnikání napřed před ostatními. Čím víc jsem se věnovala tomuto oboru, posouvala se (nejvíce vlastními omyly a chybami), a věnovala se své veřejné prezentaci, pochopila jsem, že málokdo dokáže a chce poskytnout tu samou službu, jako já.

Došlo mi, že klienta, který má větší majetek, nezajímá, kde ušetři pár stovek na pojištění. Chce být obsloužen kvalitně a rád si za to zaplatí. Chce mít partnera, se kterým může řešit jak své peníze, investice, ochranu, tak i své podnikání, nebo další majetky.

Můj klient chce partnera, který mu dá nejen kvalifikovanou radu, ale také pomůže s notářem, právníkem, či daňovým poradcem. Někoho, kdo vezme v potaz účetní, daňový a právní aspekt, a najde to nejlepší řešení, placené nezávisle na tom, zda ten den od něj odejde s podepsanou smlouvou/objednávkou či nikoliv. Finanční poradenství mi začalo dávat smysl až ve chvíli, kdy jsem pochopila, že pokud stavím od střechy (nejvyšší úrovně), dostanu se mnohem snáze ke zbytku, než když jsem jako "rádoby poradce" při škole každého známého ukecávala na nejlevnější POVko, srovnání, kde ušetřit pár korun a tím fakticky srážela sama sebe. A to byl i důvod, proč jsem byla touto profesí tak pohoršená.

Je úplně jedno, jestli klientovi pomohu se založením svěřenského fondu, sjednám hypotéku, či investici. Důležité je to, že se na mne klient obrací s žádostí o radu ke svému majetku, nebo podnikání jako celku. To, že mne vnímá jako partnera, nikoli to, že jsem pro něj někdo, kdo se mu stará pouze o část portfolia. Na tom zakládám své podnikání. Mým cílem NENÍ PRODEJ PRODUKTU.

Toto chci učit lidi ve své firmě, ve svém týmu. Že nemusejí klienty vyhledávat oni, ale že klienti si budou nacházet je.

Irena Purschová

Profesionální správce